Ženský rozkol

Zavařovací drabble z letošního DMD, téma: ženský úděl

Na Zemi!

Vítězná povídka z další soutěže Triumvirátu. Téma znělo "krajina, v níž se setkávají kyborgové a duchové" a žánr měl být noir (ne ve smysl filmu noir, ale literatury, což je něco z čím jsem se popravdě nikdy nepotkala). Každopádně povídka patří do světa zavařování snů, i když se odehrává o pár set let později. Asi bych měla varovat, že povídka je dost depresivní až znepokojivá a jazyk není úplně nejvhodnější pro nezkažená mladá dítka.

Objektivní obsah paměti

Povídka o světě, kde někteří lidé žijí navždy a jiní ne. O světě, ve kterém je možné mít příliš mnoho vzpomínek. Jinými slovy  - paranormální romance, která se umístila na neslavném 19. místě v soutěži O cenu Karla Čapka.
Soundtrack:

Ve jménu vědy

Téma: Neznámé hranice (i když zrovna tohle jsem napsala až v rámci nědělního bonusu).

Když to chtěl zkusit s Aničkou, dala mu matka takovou facku, až to s ním třísklo o zeď. Že prej s dětma se to nesmí. Že tak jí to učila její bába. Nevědecké pověry nevzdělaných ženských.
Kryštůfek spinkal v kočárku. Určitě se mu něco příjemného zdálo.
Vzorek z dětské mysli bude čistší. Navíc bude moci měření periodicky opakovat. Hranice vědeckého poznání se musí posouvat i za cenu osobních obětí.
Za chvíli se pokusný objekt probudí. Otec stočí do zkumavky jeho sny. Neplete se. Skutečně to přinese průlom.
Po zbytek života si ale bude namlouvat, že přece neměl důvod věřit pověrám.

Zbavení se odpovědnosti

Drabble na téma „Na vlastní nebezpečí“

„...a zároveň prohlašuji, že v případě jakékoli změny nebo zhoršení psychického stavu neprodleně navštívím příslušného odborníka.“
Poslušně to po něm odříkala. Byla tu poprvé.
„Tady to musíte podepsat,“ připomněl.
Přikývla a odešla se zařadit k ostatním. Za chvilku ale byla zase u něj.
„A... bude to někdo kontrolovat?“
I v těhle tropických vedrech měla dlouhé rukávy.
„Stáčení snů může mít vedlejší účinky. Uškodíte tím jen sama sobě.“
„Jo, ták,“ ušklíbla se.
Vrátila se zpátky do fronty.
Ti, co prodávají vlastní noční můry, se cvokařům většinou vyhýbají. Nejde ani o strach, ani o nedůvěru. Prostě by jen přišli o zdroj příjmů.

Nekontrolované šíření

Julie napsala povídku (do Triumvirátí soutěže)

Nekontrolované šíření

Povídka pojednává o jenom mírně problematickém studentském experimentu s nečekanými následky. Celé se to odehrává ve Škole vysoké magie v Budči, takže i povídka bydlí na tam.
A když už tam budete, přečtěte si i něco jiného. Třeba Avevino Srdce z ledu.

Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý

Sledujeme úpadek viktoriánské prostitutky z hlubin nejhoršího bahna do výšin počestného života. Tedy... možná. Zhruba o tom chtěl zřejmě autor vyprávět.
Nicméně vypráví skvěle. Úžasně, trochu zákeřně a překvapivě. Teď nemluvím o ději, ale čistě o technice. Dokonce i ten přítomný čas funguje.
Ovšem děj… děj… děj… Co s dějem? Není špatný. Většinu času čekáte, co přijde příště. Těšíte se, jaký bude konec, a přemýšlíte, jestli jste ho správně odhadli. Jste zvědaví. Jenomže konec, konec, drazí přátelé, je podraz. Podraz, za který by se autorovi měla odšroubovat hlava, naplivat mu do krku a nazvat ho nějakým ohavným slovem (třeba psavec).

Recenzovatější recenze - iLiteratura