Sledujeme úpadek viktoriánské prostitutky z hlubin nejhoršího bahna do výšin počestného života. Tedy... možná. Zhruba o tom chtěl zřejmě autor vyprávět.
Nicméně vypráví skvěle. Úžasně, trochu zákeřně a překvapivě. Teď nemluvím o ději, ale čistě o technice. Dokonce i ten přítomný čas funguje.
Ovšem děj… děj… děj… Co s dějem? Není špatný. Většinu času čekáte, co přijde příště. Těšíte se, jaký bude konec, a přemýšlíte, jestli jste ho správně odhadli. Jste zvědaví. Jenomže konec, konec, drazí přátelé, je podraz. Podraz, za který by se autorovi měla odšroubovat hlava, naplivat mu do krku a nazvat ho nějakým ohavným slovem (třeba psavec).
