pátek 22. července 2022

Postýlka z mramoru - 2. část


Nic ji nebolelo, ale nemohla se zbavit dojmu, že by mělo. Bylo to něčím ve vzduchu. Zápach jódu? Neutrální vůně průmyslově praných peřin? Zvedla hlavu z naducaneho polštáře a otevřela oči.

Bílá, zelená, studené světlo… Kroky na chodbě a postele vyrovnané v řadě.

Jak se sem… V jediném záblesku vzpomínek před ní vyvstala Katedrála a úsměv muže na kříži. Rozbušilo se jí srdce. Takže ji zradil, nestačilo to, Adam je pryč. Krk se jí sevřel a začala se dusit slzami, které nedokázala vyplakat.

Někdo ji oslovil.

Nad její postelí stala zdravotní sestra a mluvila na ni jazykem, který Alena nepoznávala.

pondělí 27. června 2022

Postýlka z mramoru - část 1.

První část textu, který jsem vyplodila v průběhu letošního DMD. V tuhle chvíli už vím, že se za ním skrývá něco většího a delšího. Nicméně, nemám ponětí, kdy se to z hlubin vyhoupne na hladinu mateřské dovolené. Pokračování existuje a bude.

sobota 6. června 2020

Projektový záměr (můj i hlavní hrdinky)


Jak už jsem naznačovala na DMD, ze světa Zavařování snů se pomalu vynořuje delší text, který by mohl být popsán i jako kniha (aneb děkuji Renému Nekudovi a jeho mistrovskému kurzu tvůrčího psaní). Následující útržek se do ní zřejmě nakonec sám o sobě nepropracuje, ale rozhodně alespoň naznačuje, o čem to celé bude.

pátek 24. dubna 2020

čtvrtek 29. listopadu 2018

Na Zemi!

Vítězná povídka z další soutěže Triumvirátu. Téma znělo "krajina, v níž se setkávají kyborgové a duchové" a žánr měl být noir (ne ve smysl filmu noir, ale literatury, což je něco z čím jsem se popravdě nikdy nepotkala). Každopádně povídka patří do světa zavařování snů, i když se odehrává o pár set let později. Asi bych měla varovat, že povídka je dost depresivní až znepokojivá a jazyk není úplně nejvhodnější pro nezkažená mladá dítka.


neděle 25. září 2016

Objektivní obsah paměti

Povídka o světě, kde někteří lidé žijí navždy a jiní ne. O světě, ve kterém je možné mít příliš mnoho vzpomínek. Jinými slovy  - paranormální romance, která se umístila na neslavném 19. místě v soutěži O cenu Karla Čapka.
Soundtrack: