sobota 6. června 2020

Projektový záměr (můj i hlavní hrdinky)


Jak už jsem naznačovala na DMD, ze světa Zavařování snů se pomalu vynořuje delší text, který by mohl být popsán i jako kniha (aneb děkuji Renému Nekudovi a jeho mistrovskému kurzu tvůrčího psaní). Následující útržek se do ní zřejmě nakonec sám o sobě nepropracuje, ale rozhodně alespoň naznačuje, o čem to celé bude.

Když otevírala dokument, připadala si jako traumatizovaná troska. Byrokracie byla nutnou, leč nenáviděnou podmínkou její práce. Výroční zprávy, projektové záměry, ideové záměry, strategické plány, koncepce, závěrečné zprávy, vyúčtování, rozpočty, zápisy, směrnice, manuály, studie proveditelnosti. Výzvy. Hodnocení. A samozřejmě výkazy.
Potřebovala napsat projektový záměr pro revitalizaci skladu snové materie. Fond spravovaný Institutem pro biochemickou analýzu zahrnuje více než 5000 litrů snové materie, což je dle dostupných informací nejvyšší množství schraňované jednou institucí na jenom místě. Tento objem mimo jiné několikanásobně přesahuje fond, který byl uložen v Jeruzalémském Centru výzkumu snů. V důsledku výbuchu Centra se stala neobyvatelnou oblast třiceti čtverečních kilometrů zahrnující i historický střed Jeruzaléma. Aby bylo možné předejít podobné katastrofě, byla v letech 2048-9 provedena detailní analýza rizik zaměřená zejména na prevenci úniku snové materie. Ze závěru analýzy vyplývá nutnost posílit nosné prvky budovy Krystal, kde Institut sídlí. Dále je nutno vybavit stěny úložišť integrovanými skleněnými tabulemi a modernizovat přechodové komory, které v případě úniku snové materie z konzerv zabrání dalšímu šíření.
Odůvodněné to měla hezky. Za ty roky už věděla, na co na Ministerstvu slyší a masová destrukce byla docela dobrý argument. Všechno do sebe perfektně zapadalo. Až na to, že tohle nebyl ten správný projekt. Zaklepala nehty o stůl tak prudce, až se jí z jednoho odloupl lak. Zabezpečení úložiště bylo nutné. Jenomže to, sakra, nebyl výzkum, Potřebovala výzkum. Potřebovala heterogenní vzorky snů a ne jen pořád noční můry. Jasně, Institut představoval strategické vojenské zásoby. Sice už bylo dávno po válce a po tom, co se stalo v Izraeli, nehrozilo, že by nějaký idiot enemka použil ve větším měřítku, ale to by zřejmě bylo na ministerstvo příliš progresivní myšlení.
Zhluboka se nadechla. Specifikace technických požadavků. Zatraceně dlouhý blábol vylepšený o spoustu tabulek. Sem to hodlala schovat. Izolované prostory pro laboratorní práci. Měřicí přístroje. Vývoj nových metodik. Riziko zpoždění při detekci úniku označuje analýza za zvláště kritické, a to zejména vzhledem k tomu, že včasné zjištění úniku je předpokladem eliminace několika dalších rizik, včetně tří kritických.
Snová materie byla pěkná mrška. Pavla k ní nikdy neztratila úctu. Dokázala se proplížit skrz téměř cokoli kromě flintového skla. Detekce byla obtížná. Následky často tragické. Jenomže i její využití mohlo být nekonečné. Možná by bylo možné postavit zeď ze snů. Možná by se z nich dal postavit dům. Možná město. Možná celý svět. Kdyby si ovšem Pavla mohla napsat do projektu to, co chtěla.
Na hladině Orlické přehrady se vznášel důkaz toho, že to jde. Zhmotněný sen. Pavoučí nohy lomených oblouků zvednuté k obloze. Střecha z břidlice svítící jako rtuť. Kameny potažené břečťanem a v něm zapletené lekníny. Potemnělá vitrážová okna. Katedrála. Odraz kostela potopeného šedesát metrů pod hladinou. Někdy se prý nad vodou nesl tlukot jejích zvonů a šepot modliteb. Něčí noční můra, ale Pavlin sen. Věděla, jak se jim ji s Kryštofem podařilo vytvořit, ale to bylo jen zrnko písku na pláži. Chtěla oblázky. Chtěla poznání. Informace v souvislostech. Místo toho měla analýzu rizik a projekty, do kterých pašovala laboratorní vybavení po kapkách.

Žádné komentáře:

Okomentovat