Ve jménu vědy

Téma: Neznámé hranice (i když zrovna tohle jsem napsala až v rámci nědělního bonusu).

Když to chtěl zkusit s Aničkou, dala mu matka takovou facku, až to s ním třísklo o zeď. Že prej s dětma se to nesmí. Že tak jí to učila její bába. Nevědecké pověry nevzdělaných ženských.
Kryštůfek spinkal v kočárku. Určitě se mu něco příjemného zdálo.
Vzorek z dětské mysli bude čistší. Navíc bude moci měření periodicky opakovat. Hranice vědeckého poznání se musí posouvat i za cenu osobních obětí.
Za chvíli se pokusný objekt probudí. Otec stočí do zkumavky jeho sny. Neplete se. Skutečně to přinese průlom.
Po zbytek života si ale bude namlouvat, že přece neměl důvod věřit pověrám.

Zbavení se odpovědnosti

Drabble na téma „Na vlastní nebezpečí“

„...a zároveň prohlašuji, že v případě jakékoli změny nebo zhoršení psychického stavu neprodleně navštívím příslušného odborníka.“
Poslušně to po něm odříkala. Byla tu poprvé.
„Tady to musíte podepsat,“ připomněl.
Přikývla a odešla se zařadit k ostatním. Za chvilku ale byla zase u něj.
„A... bude to někdo kontrolovat?“
I v těhle tropických vedrech měla dlouhé rukávy.
„Stáčení snů může mít vedlejší účinky. Uškodíte tím jen sama sobě.“
„Jo, ták,“ ušklíbla se.
Vrátila se zpátky do fronty.
Ti, co prodávají vlastní noční můry, se cvokařům většinou vyhýbají. Nejde ani o strach, ani o nedůvěru. Prostě by jen přišli o zdroj příjmů.